-
Proč máme různé druhy silnic
Každý řidič ví, že ne všechny silnice jsou stejné. Na to pamatuje dokonce i zákon, který je rozděluje hned do několika tříd. Co se ovšem nezmiňuje, je to, čím se jednotlivé druhy liší. Jistě, často na nich platí odlišná pravidla a také jízda je poněkud jiná, ale jaký je k něčemu takovému důvod? Ukazuje se, že poměrně jednoduchý.
V první řadě zde máme samozřejmě dálnice. Po nich můžeme jezdit tou nejvyšší rychlostí, a často jsou rovné. Mají minimálně dva pruhy, často však tři a více. Slouží pro rychlou jízdu mezi dvěma vzdálenými body. Její kvalita je zdaleka nejlepší, a nesmí po ní jezdit cyklisté ani vozidla s nízkou maximální rychlostí, jako například traktory.
Pak je tu silnice první třídy. I ta je kvalitní a často vede mezi dvěma většími městy. Zde je maximální povolená rychlost menší, a leckdy může mít i jeden pruh. To je však jen zřídkakdy, obvykle i zde najdeme alespoň dva. Po ní už smí jezdit všechna vozidla.
Zde se můžeme zastavit. Proč nejsou všechny silnice silnicemi první třídy? Proč je potřeba dělat takové rozdíly, když řidičům by kvalitní vozovka jen pomohla? Důvodem jsou samozřejmě peníze. Podobně jako v mnoha jiných sektorech, i v dopravě znatelně chybí finance. Stávající rozpočet stačí často jen na to, aby se opravily poškozené úseky, případně se postavil obchvat, který ulehčí městu.
Navíc je potřeba dodat, že každý typ silnice přeci jen potřebuje jiná pravidla. Například na těch třetí třídy mnohem spíše potkáte cyklisty a chodce, neboť obvykle vede mezi dvěma vesnicemi a často tvoří pěknou procházkovou trasu. Navíc po ní mnoho lidí nejezdí, a tak jí není věnováno příliš pozornosti. U těch první třídy je to potom naopak.
Samozřejmě se nám to nemusí líbit. Ideální by bylo, kdyby všechny silnice byly dobré kvality, avšak to je v dnešních podmínkách nereálné. V podstatě tak můžeme být rádi za to, co dnes máme. Situace by totiž mohla být i mnohem horší.
